en
Czech Weather
S01E02 - Vítr
Vítr ovlivňuje životy lidí i zvířat, ale také podobu celé země. Přenáší semena rostlin, písek ze Sahary i balóny statečných aviatiků. Může být laskavý jako vítr Safián, nebo smrtící ve formě tornád a hurikánů. Je skvělý sluha pohánějící lodě a větrné elektrárny a zároveň i zlý pán ničící a bořící střechy, domy a beroucí životy. Ale než ho začneme soudit, či nadávat na jeho nestálost a překvapivost, měli bychom si uvědomit, že ho ze všech planet Sluneční soustavy a možná i ze všech planet celého Vesmíru máme v jeho životaschopné podobě pouze my. A nezapomeňme, že když porozumíme větru, pochopíme i to naše proměnlivé české počasí. (Česká televize)
More informationEpisodes
Season 1
Sníh a led
K zimním horám patří samozřejmě mráz, sníh, jíní i led. Nízká teplota pod bodem mrazu způsobí, že se voda zázračně promění v pevnou hmotu. A zmrzlá voda na své okolí působí zcela jinak než voda tekutá. Mění reliéf krajiny i strategii přežití rostlin a živočichů. Sníh spojujeme s extrémním chladem, ale ve skutečnosti sněžení většinou nastane, když je teplota země 9 °C nebo dokonce vyšší. Rozhodující je totiž vlhkost. Současné mrazy nejsou extrémně silné, výjimečné jsou spíše svým načasováním v rámci zimy na konec února, délkou trvání a rozložením, kdy silně mrzne i v nižších polohách bez sněhové pokrývky. Poslední opravdu výrazná mrazová epizoda se vyskytla v první polovině února 2012. Ale třeba v roce 2019 napadlo 2,5 metru sněhu, což je rekord. Takže i současné zimy mohou být nejen pro milovníky zimních sportů nadprůměrné. Podle dat ČHMÚ ano i ne. Například v šedesátých letech ležela sněhová pokrývka i na nízko položených stanicích. Oproti tomu sedmdesátá léta byla na sníh o Vánocích poměrně chudá. V devadesátých letech a na přelomu století byly podobně jako v šedesátých letech poměrně časté roky, kdy na Štědrý den ležel sníh i v nižších polohách. (Česká televize)
Moderní technologie
Lidé sledují počasí odedávna. A po tisíce let k tomu sloužily pouze lidské smysly. Předpověď byla životně důležitá nejen pro rozvoj zemědělství, ale zejména pro válečníky a válečné konflikty snad všech historických období. A možná i proto se v meteorologii postupně objevilo i velké množství moderních technických pomůcek s cílem získat co nejpřesnější data. Říká se třeba, že Napoleon vyhrál bitvu u Slavkova díky mlze, kterou dokázal obratně využít. Právě pro armády a vojáky obecně jsou dokonalé předpovědi mimořádně důležité. Velmi často proto právě vojáci a jejich partneři zasáhli do vývoje technologií. Je možné se o tom přesvědčit ve Vojenském historickém ústavu v Praze, kde pečují o řadu unikátní přístrojů. Moderní technologie se stále vyvíjejí, proto jsou předpovědi počasí stále přesnější. Podíváme se na řadu míst, kde se počasí zkoumá a předpovídá. (Česká televize)
About show
Počasí je jednou z nejmocnějších sil naší planety. Naše české počasí nám v posledních letech přijde zvláštní, doslova nevyzpytatelné. Třeba místo typické ladovské zimy někdy bývá místy až 15 stupňů. V únoru zase přijdou nebývalé mrazy, na šumavské Kvildě až minus 40 stupňů! A v létě se zase objevují rekordní tepla a sucho, většinou vždycky ještě horší než vloni. Jak jsou tyto šílené změny vůbec možné? A je něco s naším počasím v nepořádku? Abychom na takové otázky dokázali odpovědět, je nutno naše počasí detailně prozkoumat. Zjistit, jak se tvoří a co ho ovlivňuje. A právě o to se v dokumentu Davida Síse snaží zvídavý moderátor Petr Hradil.
(Česká televize)