cs
České počasí
S01E03 - Slunce
Bez Slunce bychom tu nebyli a naše planeta, pokud by vůbec existovala, by byla jen mrtvá, zmrzlá koule. Je až neuvěřitelné, jak všechno na naší planetě podléhá Slunci. Od vzniku života, veškerých energetických zdrojů až po změnu teplot, ročních dob a ovlivňování našeho každodenního života. Sluneční energie je totiž zázračným motorem celé přírody, všech živých tvorů i rostlin a pochopitelně i počasí. Jak přesně ovlivňuje Slunce to naše, domácí české počasí? Bez Slunce by počasí prostě neexistovalo. Teplo a světlo ze Slunce udržuje vzduch v zemské atmosféře v pohybu, což přímo i nepřímo ovlivňuje výskyt větru, deště, sněhu, bouří, hromobití i mlhy a dalších jevů. Fakt, že se neustále mění pozice Země ve vztahu ke Slunci, je příčinou střídání ročních období a proměn našeho českého počasí. (Česká televize)
Více informacíEpizody
1. řada
Sníh a led
K zimním horám patří samozřejmě mráz, sníh, jíní i led. Nízká teplota pod bodem mrazu způsobí, že se voda zázračně promění v pevnou hmotu. A zmrzlá voda na své okolí působí zcela jinak než voda tekutá. Mění reliéf krajiny i strategii přežití rostlin a živočichů. Sníh spojujeme s extrémním chladem, ale ve skutečnosti sněžení většinou nastane, když je teplota země 9 °C nebo dokonce vyšší. Rozhodující je totiž vlhkost. Současné mrazy nejsou extrémně silné, výjimečné jsou spíše svým načasováním v rámci zimy na konec února, délkou trvání a rozložením, kdy silně mrzne i v nižších polohách bez sněhové pokrývky. Poslední opravdu výrazná mrazová epizoda se vyskytla v první polovině února 2012. Ale třeba v roce 2019 napadlo 2,5 metru sněhu, což je rekord. Takže i současné zimy mohou být nejen pro milovníky zimních sportů nadprůměrné. Podle dat ČHMÚ ano i ne. Například v šedesátých letech ležela sněhová pokrývka i na nízko položených stanicích. Oproti tomu sedmdesátá léta byla na sníh o Vánocích poměrně chudá. V devadesátých letech a na přelomu století byly podobně jako v šedesátých letech poměrně časté roky, kdy na Štědrý den ležel sníh i v nižších polohách. (Česká televize)
Moderní technologie
Lidé sledují počasí odedávna. A po tisíce let k tomu sloužily pouze lidské smysly. Předpověď byla životně důležitá nejen pro rozvoj zemědělství, ale zejména pro válečníky a válečné konflikty snad všech historických období. A možná i proto se v meteorologii postupně objevilo i velké množství moderních technických pomůcek s cílem získat co nejpřesnější data. Říká se třeba, že Napoleon vyhrál bitvu u Slavkova díky mlze, kterou dokázal obratně využít. Právě pro armády a vojáky obecně jsou dokonalé předpovědi mimořádně důležité. Velmi často proto právě vojáci a jejich partneři zasáhli do vývoje technologií. Je možné se o tom přesvědčit ve Vojenském historickém ústavu v Praze, kde pečují o řadu unikátní přístrojů. Moderní technologie se stále vyvíjejí, proto jsou předpovědi počasí stále přesnější. Podíváme se na řadu míst, kde se počasí zkoumá a předpovídá. (Česká televize)
O pořadu
Počasí je jednou z nejmocnějších sil naší planety. Naše české počasí nám v posledních letech přijde zvláštní, doslova nevyzpytatelné. Třeba místo typické ladovské zimy někdy bývá místy až 15 stupňů. V únoru zase přijdou nebývalé mrazy, na šumavské Kvildě až minus 40 stupňů! A v létě se zase objevují rekordní tepla a sucho, většinou vždycky ještě horší než vloni. Jak jsou tyto šílené změny vůbec možné? A je něco s naším počasím v nepořádku? Abychom na takové otázky dokázali odpovědět, je nutno naše počasí detailně prozkoumat. Zjistit, jak se tvoří a co ho ovlivňuje. A právě o to se v dokumentu Davida Síse snaží zvídavý moderátor Petr Hradil.
(Česká televize)