sk
Magické hlubiny
S01E05 - Rybníky a přehrady
Česká krajina je doslova posetá rybníky a přehradami. Lidé je na našem území stavěli už od nepaměti. Jejich vodní ekosystém je přitom stejně bohatý a důležitý jako jejich okolí. Kdysi bylo na našem území vybudováno až 70 000 rybníků. Přestože z nich už dnes zbývá pouze třetina, stále nacházejí široké využití. Kromě toho, že zadržují vodu v krajině, slouží také k chovu ryb a udržování vodních ekosystémů. V neposlední řadě jsou často místy, kde se vyskytují unikátní druhy vodních rostlin a živočichů. Přehrady navíc poskytují lidem zásoby vody a zdroj alternativní energie. Navzdory jejich přetrvávající důležitosti se ovšem o jejich vodních ekosystémech stále mnoho neví.(Academia Film Olomouc)
Viac informáciíEpizódy
Séria 1
Lomy a pískovny
Lomy a pískovny
Staré zatopené lomy nejsou pustinou bez života, ale vítaným útočištěm pro ohrožené rostliny a živočichy. Čím to je, že právě na místech, která jsme zničili v honbě za nerostnými surovinami, se nakonec zvířatům tak skvěle daří? Odpověď je jednoduchá: ve středověku se v naší krajině nacházelo daleko větší množství skalisek a mokřadů, než je tomu dnes. Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu či strmé kaňony, mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům, jejichž bažiny jsme zlikvidovali. V samotných lomových jezerech vzniká pozoruhodná rovnováha rybích společenstev i vodních rostlin. Mnohá místa svojí barevností i množstvím ryb připomínají krásu korálových útesů. Pokud se k lomům nechováme jako k rybníkům – tedy nepřetížíme nádrž populací kaprovitých ryb – jsou právě lomy nejlepším místem ke sladkovodnímu potápění. Lucie Výborná zavede diváky na řadu velmi vizuálních míst – v Lomečku u Starého Klíčova obeplujeme snové podvodní sochy a prozkoumáme útroby naší největší suché podvodní pozorovatelny. Výkleky na Olomoucku jsou nezaměnitelné ve vrcholném létě, kdy se zde vylíhne vždy nová populace asijské medúzky sladkovodní. Objevíme kouzlo nebezpečných zimních ponorů pod ledem, setkáme se s impozantním dravcem sumcem velkým, na jihočeských pískovnách budeme svědky tření okounů. V mělkých nádržích na místech starých těžebních jam Moravského krasu se pokusíme nevyplašit kuňku obecnou, jejíž typický hlas napodoboval Smoljak ve filmu Na samotě u lesa. Je jen na nás, jak se v budoucnu postavíme k rekultivaci pískoven a lomů. Pokud dáme prostor vodě, aby nastartovala uzdravující procesy, odmění se nám příroda stonásobně!(Česká televize)
Jeskyně a propasti
Jeskyně a propasti
Ve fantastických filmech občas hrdinové čelí nestvůrám, které číhají v obřích podzemních jezerech – najdeme ale takové kaverny i ve skutečnosti? Ano i ne. Volnou hladinu musíme hledat v krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik jeskyní. Rozloha našeho největšího podzemního jezera v Bozkovských dolomitových jeskyních však činí 320 metrů čtverečních. Přestože se jedná o místo relativně malé, je jeho smaragdová voda nádherná. Nejvíce podzemních toků najdeme na území Moravského krasu. Společně s Lucií Výbornou můžeme ve světle baterek obdivovat roztodivně tvarované krápníky, ale i periodickou ledovou výzdobu v jeskyni Piková dáma. Amatérská jeskyně je pak proslulá nejen svou délkou přes 40 km, ale i drobnými jeskynními živočichy: blešivci, žížalami či chvostoskoky. Naší druhou nejdelší jeskyní je systém Rudické propadání – Býčí skála, kde se v kaňonovitých chodbách jeskyňáři musejí brodit vodou či překonávat desítky metrů žebříků. Česká Republika se honosí i jedním celosvětovým unikátem: nachází se u nás nejhlubší zatopená propast světa! Ne, není to známá Macocha, ale Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou. Prvenství jí bylo přiřknuto až v roce 2016, kdy ze břehu naváděný robot klesl více než 400 m pod hladinu, ani zde však nenarazil na dno, pouze došel kabel. Speleopotápěči zde v extrémních hloubkách připravují další expedice. Vždyť tato propast byla vytvořena nezvykle: vývěry minerální vody z hlubiny, a proto není vůbec jisté, kde je její dno. Některá tajemství přírody stále čekají na svoje objasnění.(Česká televize)
Rybníky a přehrady
Rybníky a přehrady
Česká krajina je doslova posetá rybníky a přehradami. Lidé je na našem území stavěli už od nepaměti. Jejich vodní ekosystém je přitom stejně bohatý a důležitý jako jejich okolí. Kdysi bylo na našem území vybudováno až 70 000 rybníků. Přestože z nich už dnes zbývá pouze třetina, stále nacházejí široké využití. Kromě toho, že zadržují vodu v krajině, slouží také k chovu ryb a udržování vodních ekosystémů. V neposlední řadě jsou často místy, kde se vyskytují unikátní druhy vodních rostlin a živočichů. Přehrady navíc poskytují lidem zásoby vody a zdroj alternativní energie. Navzdory jejich přetrvávající důležitosti se ovšem o jejich vodních ekosystémech stále mnoho neví.(Academia Film Olomouc)
O programe
Přírodovědný cyklus zavede diváky do nejrůznějších zákoutí bohatého vodního světa České republiky. Šest ucelených dílů představí nejtypičtější a zároveň nejkrásnější typy krajin, které jsou úzce spojené s vodou. Společně s moderátorkou a potápěčkou Lucií Výbornou sestoupíme z vrcholků hor od křišťálových pramenů až k tajuplným tůním lužních řek. Diváci se v pořadu budou potápět nejen v přehradách, ale poznají i vzácné rybníky, v nichž je voda nezkalená bahnem a sinicemi. V kamenolomech, pískovnách a rekultivacích hnědouhelných dolů budou zkoumat fascinující návraty rostlin a živočichů do člověkem přetvořené krajiny. A nevynechají ani podzemní říčky v jeskyních, propasti s krasovými jezírky, ledovou i kamennou výzdobu do temnoty ponořených dómů. Neviditelný svět pod hladinou je křehký, nejrychleji a nejzřetelněji odráží změny životního prostředí. A to jak v negativním smyslu, tak i v pozitivním: právě ve vodních biotopech lze snadno sledovat, jak devastace krajiny přímo snižuje populace vzácných organismů, ale zároveň jak je příroda silná a jak sama dokáže vyléčit rány způsobené člověkem, pokud jí dáme šanci.(Česká televize)